úterý 31. května 2016

Unboxing č. 15


Ahoj, všechny vás moc zdravím a vítám vás u dalšího unboxingu. :)

Možná si říkáte, že jsem nenafotila tradičně celé rozbalování. Ano, musím se přiznat, že jsem to nevydržela :) a nejdříve knížku rozbalila. Tak moc jsem byla nedočkavá a tak moc jsem se na ni těšila. :)

Vidíte tedy rovnou, o jakou knížku se jedná. Já jen upřesním, že se jedná o můj druhý recenzní výtisk z nakladatelství Cosmopolis a já z něj mám ohromnou radost a tímto nakladatelství moc děkuji! :)

A teď už ke knize:

Kdo je autorka, Kristina Hlaváčková?

Kristína Hlaváčková se narodila v roce 1979 v Praze. Část svého dětství strávila s rodinou v Nigérii. Začala psát velmi brzy, většinou ale "do šuplíku". Na střední škole získala stipendium do USA, kde si našla cestu k jedné životní "lásce" - ke keramice. V současné době spolupracuje jako překladatelka s ČVUT a vrátila se ke studiu na Univerzitě Karlově. V minulosti překládala titulky seriálů pro MTV a texty pro prestižní čínský architektonický časopis.
Čeští čtenáři znají tuto autorku především díky její fantasy trilogii Dračí oči.
A o čem je její novinka?
Podsvětí - Artefakt
(Anotace převzata z Databáze knih)
Sam Barnetová za sebou sice má pár ošklivých životních karambolů, ale v podstatě je tak nenápadná, že je snazší o ni zakopnout, než si uvědomit, že vůbec existuje. O to větší rozruch způsobí fakt, že se ji někdo pokouší zabít. Navíc jsou okolnosti útoků přinejmenším podivné. Natolik podivné, že Sam začíná pátrat na vlastní pěst. Zjišťuje, že za jejími eskapádami stojí jeden hodně zvláštní Artefakt, jedno nečekané tajemství jménem magie a svět bájných příšer, draků, mágů a Golemů, jež je vším, jen ne bájným. Sam se ocitá v jeho netušených zákoutích, začíná kličkovat mezi jeho půvabem i nástrahami. V boji o život nešetří cynismem ani osobitým humorem. Magickým úkladům zásadně čelí arsenálem japonských čepelí, se kterými zachází lépe, než běžný člověk s vidličkou. Drak Azrael, skupinka bílých mágů a možná jeden či dva excentričtí duchové mají plné ruce práce, aby Sam udrželi na živu, Artefakt v bezpečí a magický svět skrytý před zraky nás, běžných smrtelníků. 





Co na tuto novinku říkáte? Už ji máte doma, nebo jste ji dokonce přečetli? Nebo jste o ní ještě vůbec neslyšeli? Napište mi své názory. Moc mě zajímají! :)

pondělí 30. května 2016

Recenze: Audrey Mageeová - Slib



Válečný příběh nás zavede do rozbombardovaného Berlína i ke Stalingradu na válečnou frontu. Přináší velmi poutavé vyprávění o osudech dvou lidí, kteří se setkali na krátkou dobu, aby svázali své životy poutem manželství a následně se zase odloučili. Ona prožívá válku hýčkána dortíky od führera, on trpí hlady a zimou v zákopech v Rusku.

neděle 29. května 2016

Knižní unboxing č. 13 a 14


Krásnou neděli!
Sice bych dnes měla zveřejnit další Chvilku s knihou, ale kvůli své nucené nečinnosti na blogu minulý týden bych pak nestíhala dávat další články. Takže ji přesuneme na příští týden a dnes si dáme tuplovaný unboxing. :)

Ano, zatímco jsem byla s Nelou u našich, do Velešína za mnou doputovaly dva nádherné recenzáčky. Jeden z nakladatelství Alpress a druhý z Euromedie. 
Pojďte se podívat se mnou...

sobota 28. května 2016

Recenze: Nick Spalding - Láska na třetí



Nakladatelství: Fortuna Libri
Počet stran: 288
Rok: 2014

Anotace:
(Převzato z Databáze knih)
ZAMILOVAT SE JE SNADNÉ… ZALOŽIT RODINU JE VŠAK PĚKNÁ FUŠKA! 

Jen se Jamieho a Laury Newmanových zeptejte, jak se (díky poněkud lajdáckému přístupu k antikoncepci) cítí, když zplodí dítě. Pro novomanželský pár je to zjevně děsivá vyhlídka, ale pokud budou držet při sobě, bude to v pohodě, ne?

Mělo by, protože cesta od početí k prvním dětským krůčkům je poseta mnoha překážkami – ranní nevolností na veřejnosti, zřeknutím se koktejlových sedánků i prudkými změnami nálady. Život už nikdy nebude takový jako předtím. Když se k tomu přidá panovačná tchyně a příšerná porodní asistentka, můžete se dostat až na pokraj zoufalství.

pondělí 23. května 2016

Recenze: Nick Spalding - Lásko, kde jsi?



Nakladatelství: Fortuna libri
Počet stran: 288
Rok: 2013

Anotace:
(Převzato z Databáze knih)
Na hledání lásky je někdy nejtěžší zachovat si vážnou tvář. Lásko, kde jsi? je knížka inspirovaná skutečnými příběhy o nevydařených schůzkách a přešlapech ve vztazích. Je věnovaná všem, kteří vědí, jak ošemetné (a někdy i absurdní) může hledání lásky být. Být svobodný nepřipadá Jamie Newmanovi moc zábavné, zvlášť tváří v tvář sexuálně agresivní rozvedené ženské nebo bohyni, která přesahuje jeho možnosti natolik, že by mohlo klidně jít o jiný živočišný druh. Nezapomínejme však, že ani pro dívku není hledání lásky žádnou procházkou růžovým sadem. Jen se zeptejte Laury McIntyreové, která se nedávno vypořádávala s nadrženým realitním makléřem a fanatickým cyklistickým nadšencem. Když do sebe Jamie s Laurou narazí (doslova), vypadá to, že by se na ně mohlo usmát štěstí – jenže nalezení toho pravého bývá někdy počátkem potíží…

Recenze:
O téhle knížce už jsem slyšela na několika blozích. Hodně jsem váhala, zda si ji pořídit, či nikoli, jelikož tento žánr běžně nečtu. Když se však knížka objevila nedávno v Levných knihách za velmi příznivou cenu, rozhodla jsem se to risknout a objednala rovnou první i druhý díl s názvem Láska na třetí. A udělala jsem rozhodně dobře!

Občas je zkrátka třeba, odlehčit si od těžších žánrů a přečíst si nějakou tu romantiku. A když je to navíc romantika prošpikovaná humorem a nejedná se o žádný přehnaný slaďák, nýbrž o inteligentní čtení, je to naprostá bomba. A přesně takovou byla i knížka Nicka Spaldinga - Lásko, kde jsi ?

Vyprávěna byla ve formě Jamieho blogu a Lauřina deníku. Přinášela tak mnohdy náhled na tu samou situaci, ale jednou z mužského a podruhé z ženského pohledu, což bylo samo o sobě zábavné. Kapitoly se pravidelně střídaly, takže jsme sledovaly osudy obou našich hrdinů téměř současně.

Zpočátku Jamie i Laura popisovali své trable s láskou a trapné chvilky na prvním rande vždy s nějakým novým "objevem", který nebyl nakonec úplně podle jejich představ. Tak to šlo pár kapitol, dokud nedošlo k osudovému setkání těchto dvou hrdinů a příběh se začal zajímavě proplétat.

Musím se přiznat, že jsem nikdy nečetla podobně tvořenou knihu a nedokázala jsem si moc představit, že z toho autor dokáže napsat jednolitý román. Ale dokázal! A dokázal to naprosto bravurně, s citem, humorem a s živočišností. Nebojí se popisovat různé nezdary, vtipné a trapné chvilky, i chvíle velmi intimní (a tím nemyslím jen sex).

Díky blogovým a deníkovým záznamům poznáme oba hlavní hrdiny skutečně velmi dobře, chápeme jejich jednání, soucítíme s nimi, smějeme se s nimi a přejeme jim štěstí v lásce. Lauřiny srdceryvné výlevy na stránkách deníku, který by neměl nikdo nikdy číst, celkem chápu. Přece jen, mnohdy se můžeme vypovídat papíru lépe, než nejlepšímu příteli. Ale u Jamieho jsem byla překvapená, co všechno je ochoten zveřejnit na blogu, který si může přečíst kdokoli. Navíc popisuje i Lauřiny velmi trapné a intimní chvíle a té to podle závěrečné kapitoly očividně nevadí. Tady musím trochu přivřít oči, protože si nedovedu představit, že by o mně někdo něco takového veřejně napsal, byť bychom měli psaní jako společného koníčka... Opravdu - blog není deník, že...

Ale co, je to román a šlo především o to, pobavit čtenáře, takže hoďme můj výše uvedený postřeh za hlavu a kdo jste tuto vtipnou a velmi sympatickou knížku ještě nečetli, vřele to doporučuji. Navíc v Levných knihách je nyní za velmi příznivou cenu. :)

Hodnocení: 4/5




sobota 21. května 2016

Recenze: Sarah Watersová - Platící hosté



Nakladatelství: Argo
Počet stran: 552
Rok: 2015

Anotace:
(Převzato z Databáze knih)
Píše se rok 1922 a v Londýně panuje napjatá atmosféra. Váleční veteráni se jen obtížně vracejí do normálního života, všude zástupy nezaměstnaných a v mnoha rodinách chybí muži. K takovým patří i paní Wrayová a její dcera Frances, před válkou dámy z lepší společnosti, jež nyní zápolí s chudobou, a proto musí do rodinného sídla přijmout nájemníky. S příchodem Lilian a Leonarda Barberových, mladých manželů patřících k nové "úřednické vrstvě" se jejich monotónní životy rychle změní - do domu vtrhnou hudba, barvy, kýč i vášeň. Ale vášeň může být i nebezpečná...

Recenze:
Knihy Sarah Watersové naprosto zbožňuji, přestože jsou mnohdy na přečtení poněkud těžší. I Platící hosté nebyly výjimkou. Četla jsem je delší dobu, v jednu chvíli jsem si udělala pauzu a přerušila čtení kvůli jiné knize, ale ta pauza byla přesně to, co jsem potřebovala. Po návratu k Watersové jsem se do knihy natolik zakousla, že už jsem ji nedokázala odložit.

Kniha začíná tím, že do rodinného domu, nebo chceme-li, vily dvou dam z vyšších vrstev - Frances Wrayové a její matky, se nastěhují podnájemníci. Jedná se o mladé manžele - Lily a Leonarda Barberovi, kteří patří ke střední třídě. Jelikož se obě dámy Wrayovi stydí za svou finanční situaci, která je dohnala až k pronájmu části vily, nazývají tyto nájemníky platícími hosty.

S příchodem mladých manželů jakoby se do staré vily vrátil život. Staropanenská Frances se začíná pomalu seznamovat s divokou a živočišnou Lily Barberovou a netrvá dlouho a prozradí jí, že nežije sama s matkou jen tak pro nic za nic. Nejde o to, že by neměla nabídky k sňatku. Jde o to, že ji nezajímají muži, nýbrž ženy. A po jednom nevydařeném vztahu, který její matka odmítala pochopit, už zůstala Frances sama, smířená se svým osamělým životem uprostřed starých zdí. Jenže to netušila, že příchod Lily Barberové změní její dosavadní život a zcela ho obrátí naruby.
Sarah Watersová, která se ve svých knihách téměř výlučně věnuje lesbické lásce, neudělala výjimku ani tentokrát. Opět poznáváme ženský svět a ženskou lásku z úplně jiné strany a sledujeme, jak se tento druh náklonnosti snažit vybojovat si své místo pod sluncem v době, kdy byla podobná soužití naprostým tabu.
Autorka samozřejmě nepřináší jen tuto problematiku. Přece jen, přes pět set stran jen o lesbické lásce a lidských vztazích by opravdu mohlo čtenáře nudit, i když autorka dokáže psát velice poutavě. A tak přichází naprosto nečekaný zvrat, který otočí soukolím a děj se najednou odehrává úplně jinak, než čtenáři čekali. Nechybí dokonce ani smrt, chce se mi skoro napsat vražda a zajímavý pohled na pátrání po vrahovi ze zcela opačné strany, než jsem dosud četla. My totiž "vraha" známe a bojíme se, že bude nalezen, prozrazen, uvězněn a pověšen. A to nechceme... Nebo ano?
Sarah Watersová tentokrát naprosto předčila veškeré mé představy. Dokázala, že si umí hrát se čtenářem i s postavami a nic není takové, jak se může zpočátku zdát. Její romány mě prostě baví a nepřestanou. Nikdy si totiž nejsem jistá, jak vše dopadne, kdo je ve skutečnosti ten dobrý a kdo zlý... Navíc vykreslení doby (30. léta 20. století), charaktery postav, popis domu, kultury, oděvů, prostě všeho je tak dokonalý, jako byste byly i vy součástí příběhu. Při čtení jejích knih máte pocit, že nejste čtenář, ale myška slídilka, která sedí v rohu velkého domu, obýváku Barberových, nebo koupelny dam Wrayových a sledujete všechno z nejbližšího pohledu a napětím ani nedýcháte.

Pokud jste dosud žádnou z knih od Sarah Watersové nečetli, doporučím začít knížkou Náklonnost, jelikož je nejtenčí co dopočtu stran a je tak asi nejpříznivější k tomu, abyste si na ní vyzkoušeli autorčin styl. Z jejích knih, které jsem až dosud přečetla (chybí mi už jen Noční hlídka), je však pro mě kniha Platící hosté naprostý favorit. Je to dosud to nejlepší, co jsem od autorky přečetla a už teď se těším, kam se posune ve svém dalším díle.

Hodnocení: 5/5






čtvrtek 19. května 2016

365 fotodní *8

Všechny vás moc zdravím a přeji krásný pátek. :)

Po týdnu jsem tady opět s projektem 365 a mám pro vás dalších sedm fotek mapujících můj "obyčejný" život. 
Tady jsou. :)
Jo a tentokrát nechybí ani jediná! :)

13.5.2016
První relaxday po 8 a půl měsících. Nela je poprvé celý den u babičky a já vegetím s knížkou ve vaně a pak na gauči. :)


Tip na knihu a návštěva knihovny


Krásný čtvrtek vám všem přeji! :)
Asi jste si všimli, že jsem ještě tento týden nepřidala žádný "tip na knihu". Je to tím, že to teď bylo s Nelčou dost náročné a navíc jsem měla včera totální den blbec, což jste už možná někteří zaznamenali na mém druhém blogu, kam jsem psala článek. Tudíž jsem se uklidňovala čtením, dočetla jsem úžasné Platící hosty a pak jsem potřebovala nějakou větší vzpruhu. 

úterý 17. května 2016

Recenze: Louis Gros, Flint Whitlock - Přežil jsem Buchenwald




Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 247
Rok: 2016

Anotace:
Svědectví chlapce, jenž byl spolu se svých otcem zatčen kolaborantskou policií; později byli umístěni v koncentračním táboře Buchenwald. 
„Bylo mi teprve sedmnáct, když se jednou pozdě v noci ozvalo bušení na dveře. Francouzská kolaborantská policie vtrhla dovnitř a zatkla mne a mého otce coby členy odboje. Po měsících v celách francouzských věznic nacpali dva tisíce muklů do dvaceti železničních vagonů. Naším místem určení byl Buchenwald, nejstrašnější tábor na území nacistického Německa. Stráže SS v nás viděli podlidi, jejichž život nemá žádnou cenu a jediným smyslem jejich existence je otrocká práce. Byl jsem mnohokrát zbit a hladověl jsem. Byl jsem svědkem brutálního mučení a nesmyslných vražd. Ale nakonec jsem přežil…“
Druhý díl tzv. Buchenwaldské trilogie (další díly: Buchenwaldské bestie – Karl a Ilse Kochovi a lampy se stínítkem z lidské kůže; Buchenwald – Peklo na kopečku).

Recenze:
Literaturu faktu a především knihy o hrůzách a utrpení lidí ve druhé světové válce čtu, pokud se to tak vůbec dá napsat, aniž by to znělo divně, ráda. Není to však literatura, kterou bych vyhledávala neustále a četla všechny vyšlé tituly k tématu. Jelikož je těchto knih nepřeberně - a je to rozhodně dobře, protože to, co si lidé ve válce a především v koncentračních táborech prožili, je třeba zveřejňovat a neustále připomínat pro budoucí generace - dobře si vybírám, co budu číst. Knížka Přežil jsem Buchenwald mě zaujala již dříve a váhala jsem, zda si ji koupit. Pravděpodobně by se tak v nějaké dohledné době i stalo, nebýt skvělého nakladatelství Cosmopolis, které mě oslovilo a nabídlo mi své knihy k recenzi. A tak jsem ani chvilku neváhala a knížku objednala.
Až když přišla, všimla jsem si, že se jedná o druhý díl trilogie. Rozhodně se však nestala žádná velká tragédie, protože tyto knihy se dají číst na přeskáčku a přečtením druhého dílu prioritně mi nic neuteklo, ani mi nechyběly žádné souvislosti.
Ale nyní již ke knize samotné...

Flint Whitlock, který je autorem prvního a třetího dílu této trilogie, je současně spoluautorem dílu druhého. Hlavním autorem knihy Přežil jsem Buchenwald je Louis Gros, muž, který vypráví vlastní zážitky téměř den po dni, situaci po situaci, tak, jak se ve skutečnosti udály. Louis se ocitl v koncentračním táboře Buchenwald ve svých sedmnácti letech, když byl obviněn z protinacistické činnosti a propagandy. Rozvážel nežádoucí letáky a byl nahlášen. Jelikož byl v době zatčení nezletilý, současně s ním odvedli i jeho otce a dlouhou dobu je drželi pohromadě.
Louis začíná své vyprávění krátkým představením sebe, své rodiny a místem, kde žil. Po té přichází zatčení, věznění v několika věznicích a děsivá jízda nákladním vozem spolu s dalšími vězni do Buchenwaldu. Už při tomto vyprávění mrazí v zádech a místy se zvedá žaludek. Co museli lidé prožít a že se s nimi zacházelo hůře, než se zvířaty, to znám, již jsem o tom četla vícekrát. Nikdy však takové vyprávění nepřestane děsit a hýbat mou duší.
Pak už přichází popis příjezdu do Buchenwaldu, "zabydlování", dá-li se to tak vůbec napsat, strašlivé pocity hrůzy a beznaděje, když Louis zjistil, že sice bude žít lépe, než tomu bylo v onom vagonu smrti, ale o moc lepší to rozhodně nebude. V táboře malém i velkém prožívá mnoho příběhů, vzpomínek, některé jsou navzdory těžké situaci i humorné a milé, zkrátka tito lidé zasluhují obdiv, neboť si dokázaly zachovat chladnou hlavu a svérázný humor i v tak děsivém místě plném smrti, týrání a utrpení.

Ukázka:
Všechny ty obličeje přátel mi jako procesí probíhali před očima a mizely v minulosti. Nesměli jsme přestat doufat. Prohlásit to v té chvíli a na tom místě se může zdát bláznivé, ale naděje byla tím jediným, co jsme měli, byla tím posledním zlatým zrnkem, které nás zachrání. Ztratit po vší té prolité krvi a poté, co jsme ztratili tolik přátel, naději by znamenalo odsoudit se k blízké smrti. bylo by to jako se vzdát - jak nepříteli, tak i sám sobě. Nabízeli nám smrt. my chtěli přežít - a nebylo nic mezi tím. (Str. 162)

Díky názvu knihy mohu prozradit, že Louis Buchenwald samozřejmě přežil a tak kniha nekončí osvobozením, ale dalšími vzpomínkami na dobu po válce. Na jeho návrat do normálního života, na zdravotní problémy, jež si s sebou přinesl a které ho těžce poznamenaly na celý život. To je část, která v mnoha podobných knihách chybí a je velmi zajímavá, protože začleňování přeživších do běžného životního a pracovního procesu jistě nebylo jednoduché a hodně mě zajímá.
Co jsem postrádala, bylo svědomí. Když si uvědomím, že s Louisem byl uvězněn i jeho otec, který k tomu přišel vlastně díky Louisově mladické nerozvážnosti a trpěl mnohdy více, než Louis, který byl mladší, silnější a odolnější... Zkrátka já osobně bych určitě měla plnou hlavu výčitek, do čeho jsem to otce stáhla s sebou. Ale Louis se o tom ani nezmínil... To mi v knize skutečně chybělo a stále jsem čekala, kdy přijde nějaká taková zpověď - nepřišla.

Celé vyprávění bylo doprovázeno fotografiemi z cesty, z tábora, z továrny, kde Louis pracoval, i Louise a jeho rodiny před a po válce. Nechybí plánek Buchenwaldu, abychom se lépe orientovali, i když ten snad ani nebyl třeba, neboť Louisovo vyprávění bylo naprosto skvělé a čtenář si dovedl vše snadno představit i bez plánku.

I když se jedná o literaturu faktu, kniha je psána velmi čtivým jazykem, který se čte velmi snadno. Původně jsem měla v úmyslu do knihy jen nakouknout, jak je napsána, protože jsem, měla rozečtenou ještě jinou knihu. Nakonec jsem zjistila, že se od ní nedokážu odtrhnout a četla jsem dál, dokud jsem se nedostala nakonec.

Kniha Přežil jsem Buchenwald je jedna z těch, které ve mě zanechali hluboký dojem a ještě dlouho po přečtení o ní budu přemýšlet. Také to rozhodně není poslední kniha, kterou jsem o této tematice přečetla a brzy si jistě přečtu i ostatní díly trilogie - Buchenwaldské bestie a Peklo na kopečku.

Ukázka:
... Navzdory tomu, že pravda vyšla skrze velké množství dostupných písemných i dalších důkazů jasně najevo, na jejich chorobném stavu mysli či vrozených sklonech k rasismu se vůbec nic nezměnilo. Do jisté míry je to bezohlednost, ale v posledku je to zlo.  (Str. 232) - Louis Gros k současné situaci - skinům, neonacistům, apod. (Pozn. SH)

Až dosud jsem četla knížky, které se týkaly především Terezína a Osvětimi. Toto je úplně první, která mi odkryla životy a osudy mnoha lidí, kteří trpěli, pracovali, přežili a zahynuli v Buchenwaldu. Je to děsivé čtení, ze kterého se svírá srdce i žaludek, ale je třeba takové knihy psát, vydávat a číst! Protože jedině tak si budoucí generace ponesou tento odkaz v sobě a vyvarují se podobných katastrof a nelidského zacházení.

Hodnocení: 4/5

Knížku je možné zakoupit zde.

Nakladatelství Cosmopolis tímto moc děkuji za poskytnutí recenzního výtisku!



pondělí 16. května 2016

Knižní unboxing č. 12


Ahoj, 
je tady pondělí a s ním i krásný velký balíček, který mi dorazil hned ráno z Levných knih. :)
Nebylo to samozřejmě žádné překvapení, věděla jsem moc dobře, co dorazí a o to více jsem se těšila. Teď se nemůžu dočkat, až se do těch krásných kousků pustím!

sobota 14. května 2016

Recenze: František Niedl - Rytíři z Vřesova



Nakladatelství: Moba
Počet stran: 280
Rok: 2016

Anotace:
(Převzato z Databáze knih)
Píše se rok 1310 a do Čech přijíždí mladičký Jan Lucemburský, aby se zde ujal vlády. Země je rozpolcená. Na jedné straně přívrženci slabého Jindřicha Korutanského, na druhé straně přívrženci Jana Lucemburského, manžela Elišky Přemyslovny. Vysoko na šachovnici stojí i Jindřich z Lipé a Eliška Rejčka, královská vdova a jeho milenka. Je tu i Petr I. z Rožmberka, nejmocnější jihočeský velmož.
Skutečnými hrdiny tohoto příběhu jsou však spíše ti, o nichž kroniky většinou mlčí. Ti, jejichž životy upadly v zapomnění, jejichž příbytky a tvrze se rozpadly v prach a dnes si již nikdo nevzpomene na to, kde se nacházely...

Recenze:
Když jsem zjistila, že pan Niedl vydává další knížku s historickým námětem, okamžitě jsem po ní zatoužila. Jelikož jsem již od něj četla (a jsem jejich hrdý vlastník) všechny jeho středověké romány - trilogii s platnéřem Lukášem i tetralogii s Hynkem Tasem z Boru, tento mi nesměl chybět.
I tentokrát sáhl pan Niedl do středověku, ovšem nyní do doby, kdy v Čechách na trůn usedá Jan Lucemburský a je nutné si jej nejprve vybojovat nad současným, v podstatě již odepsaným králem. Podle anotace to vypadalo, že se kniha bude hodně točit okolo královského prostředí a popravdě, pár kapitol na začátku je mu opravdu věnovaných. Později však autor zabíhá k těm, o kterých čteme v názvu, tedy rytířům z Vřesova. Vážně jsem nepochopila, proč královské nesnáze takto rozepisoval, Protože by bývalo úplně stačilo seznámit čtenáře s politickou situací v Čechách pomocí popisu a nezdržovat několika kapitolami. Dále se totiž o královské situaci víc nezmiňuje, ani žádné další kapitoly z královského prostředí nepřidává. Za tohle má ode mě autor jednu hvězdičku dolů.
Následující text už byl ale moc krásný. Opět se ocitáme na chudém panství v jižních Čechách, na tvrzi Vřesov, kde "vládne" zeman Matěj z Vřesova. Má tři syny, nejstaršího, neschopného hulváta, který má zdědit tvrz, pak prostředního, který jde jako rytíř k družině Petra z Rožmberka a nejmladšího, který má vstoupit do kláštera, ale je zajat místním banditou a přinucen krást a vraždit s nimi.
Vedle toho běží příběh sourozenců Katzingerových, kteří se mají s Vřesovskými spojit sňatky. Jeden z nich si prošel peklem a následně se stal Johanitou. Po dlouhých letech se vrací ze Rhodu do Čech, aby tu dal vše do pořádku. Abych pravdu řekla, tak skutečným hlavním hrdinou celého příběhu mi přijde právě on, nikoli zmínění rytíři. Je to proto, že až po jeho návratu, se začne vše urovnávat a také příběh se najednou pospojuje do jednolitého celku.
Charakter postav je vykreslen nenásilně, avšak velmi dobře. Dokážeme s nimi soucítit, bát se o ně, stejně jako je nenávidět. I když si v sobě nesu pocit, že se jedná o shluk různých příběhů různých postav, knížka se mi líbila. Svým způsobem mi připomněla příběh Hynka Tase z Boru, i když ten se odehrát o nějaký ten rok dříve.
Celkově se mi román moc líbil, přestože byl zpočátku poněkud chaotický. Hodně věcí mi v něm přišlo nedořešených a tak očekávám, že bude pokračování. Doufám, že se nemýlím. Příběh se čte velmi lehce, jako pohádka. Pan Niedl se zbytečně nezdržuje složitými popisy a přece přesně víte, jak kdo vypadá, kde se nachází, jaká je situace politická, vojenská, atd.
Kromě chaosu na začátku a zcela zbytečných "královských" kapitol, bych knížce vytkla jediné - byla příliš krátká! Chtěla bych ještě nějaké pokračování - opravdu. :)
Doufám, že tuším správně a pan Niedl nám brzy dopřeje další osudy této rozvětvené rodiny plné sympatických bratrů a sester a my je budeme opět napjatě sledovat, tajit dech a bát se o ně.

Hodnocení: 4/5




čtvrtek 12. května 2016

Knížky pro vás - co jsem vyřadila z knihovny a chystám se prodat!

Ahoj,
někteří už jste možná na facebooku zaznamenali, že jsem se dnes pustila do přerovnávání knihovny. Jelikož jsem si k tomu objednala další nové knížky :), rozhodla jsem se některé vyřadit úplně a dát do prodeje, aby bylo místo na ty nové.
A protože je prodávám kvůli místu a ne kvůli výdělku, dávám je sem, některé za opravdu symbolické ceny.
Kdo byste měli zájem, napište mi do emailu: hentiette.anna@gmail.com.

Poštovné:
1-2 knížky 50 Kč
3-5 knížek 60 Kč
6-8 knížek 70 Kč
8 a více knížek 80 Kč

Podle počtu knížek budu zasílat buď v bublinkové obálce, nebo v krabici.
Na dobírku nezasílám, napíšu vám do emailu číslo účtu.

Mrkněte až na konec, ke každé placené knížce si můžete vybrat jednu zdarma, které jsou až na konci článku. :)

Knížky za 60 Kč


365 fotodní *7

Ahoj, všechny vás zdravím! :)
Je to neuvěřitelné, ale přidávám už sedmý týden s fotografiemi... Utíká to hrozně rychle. Někdy mám fotek, že nevím, kterou vybrat a jindy zase přemýšlím, co vyfotit. Ale s výjimkou některých ztracených fotek se mi ještě nestalo, že bych vůbec nevěděla, co ten den vyfotit a že by hrozilo, že nebude fotka vůbec žádná. Spíše přemýšlím, jestli je ta fotka něčím zajímavá třeba i pro vás...

6.5.2016
Procházka s foťákem, krásné počasí a konečně koníci v ohradě.
Další fotka do kategorie: "Když chceš, tak to nevyfotíš!" :)


středa 11. května 2016

Knižní unboxing č. 11


Ahoj, 
dnes mám pro vás ještě jeden článek a to knižní unboxing č. 11!
I když nejsem typ člověka, který se chlubí, dnes musím s radostí oznámit, že jsem obdržela první recenzní výtisk od nakladatelství Cosmopolis, které mě samo oslovilo se spoluprací. :)
Sice dostávám recenzní výtisky pro web VašeLiteratura.cz a také jsem dostala recenzáček od knižního obchodu Mega Knihy, ale v obou případech to byla má vlastní iniciativa, kdežto nyní mě poprvé oslovilo samo nakladatelství.

úterý 10. května 2016

Nový přírůstek - výhra - Uvězněni Dany Šimkové


Ahoj,
dnes mám pro vás takovou obdobu unboxingu. Rozbalovačka to sice nebude, jelikož jsem byla na knihu zvědavá a rozbalila ji dříve, než jsem stihla vytáhnout foťák, ale aspoň vám ji tady představím.
Je pravda, že o knížce i autorce jsem četla již dříve a chvíli po ní pokukovala. nakonec jsem dala přednost jiným knihám, ale Uvězněni zůstali v mém zájmu.
Když jsem asi před týdnem objevila na blogu Lenkyknel soutěž právě o uvězněné, rozhodla jsem se zkusit štěstí.

pondělí 9. května 2016

Tip na knihu: Kate Furnivallová - Perla Petrohradu


Ahoj,
je tady úterý a já mám pro vás další tip na knihu. Tentokrát jsem vám chtěla představit nějakou historickou, ale nakonec jsem nesáhla do minulosti nijak hluboko. Perla Petrohradu od skvělé autorky Kate Furnivallové vás přivede do Ruska 20. let 20. století. O knížku jsem měla zájem už v době, kdy vycházela, ale nějak jsem se k ní nedostala. Když jsem ji o pár let později objevila za skvělou cenu v Levných knihách, váhala jsem, zda ji mám opravdu koupit. V té době nebyly v tomto knihkupectví knihy žádnou výhrou. Nakonec jsem ji koupila a přečetla a byla naprosto překvapená, jak nádherný a skvěle napsaný příběh to je. Rusko, kterého jsem se obávala, bylo vylíčeno pravdivě, ale nijak nekazilo dojem z příběhu. Postavy byly vylíčeny citlivě a samotný děj byl napínavý, dojemný a strhující.
Tato knížka, přestože vyšla jako čtvrtá v pořadí, představuje Valentinu Ivanovovou, s jejímiž osudy se čtenáři mohou setkat ještě v následujících třech knihách - Ruská konkubína, Tajemství konkubíny a Rudý šál. Já však další díly nečetla. V knihovně byly beznadějně zamluveny a v knihkupectví jsem je již nesehnala.

neděle 8. května 2016

Recenze: Susanna Kearsleyová - Zimní moře



Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 496
Rok: 2016

O autorce:
O Susanně Kearsleyové toho moc nevíme. Na databázi knih jsou o ní dvě řádky, takže si pomůžu sloupečkem na přebalu knihy. Susanna je kanadská autorka, která píše historické romány a klasické detektivky. Ty druhé vydává pod pseudonymem Emma Cole.  Vystudovala politologii a pracovala jako kurátorka v muzeu. V Čechách známe její román Mariana, který zde byl poprvé vydán v roce 1996. Nyní nakladatelství Ikar přichází s nádhernou knihou Zimní moře a v květnu znovu vydá zmíněnou Marianu.

Chvilka s knihou *3



A máme tady neděli a s ní další chvilku s knihou. :)

Dnes jsem pro vás vybrala malinkou knížečku v kožených zdobených deskách, která skrývá nesmírně romantický příběh. Je sice Máj, lásky čas, ale Karla Hynka Máchu bohužel ve svých pokladech nemám. Za to mám Alexandra Sergejeviče Puškina a jeho Evžena Oněgina.

Tuto knížečku jsem kdysi četla dokonce několikrát. Viděla jsem totiž příběh na divadle - už si nevzpomenu, zda to byla opera, nebo balet, ale strašně se mi líbil. A tak jsem šla opět s babi na půdu lovit v rodinných pokladech ve staré dřevěné truhle a vylovily jsme společně tento kousek.

Knížka není až tak stará... vyšla v roce 1958 ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění Praha. 
Vypadá však naprosto skvostně a kožená vazba s vytlačovaným reliéfem vypadá krásně starožitně...
Posuďte sami! :)

Mimochodem - takhle to vypadá, když jdu ven fotit. :)









středa 4. května 2016

365 fotodní *6

Ahoj, moc vás zdravím po dalším zajímavém týdnu!
Tento týden mám kupodivu fotografie všechny, i když tu první jsem musela vylovit z koše, jelikož jsem si ji zapomněla přehodit do správné složky. Ještě že jsem koš nevysypala. :)
Ale teď už k fotkám...

30.4.2016
Přišla mi nádherná knížka - po dlouhé době jedna, co aspiruje na naprostý TOP. :)


30.4.2016
Sobotní rodinný výlet - do zoo Ohrada na Hluboké


1.5.2016
Přijela mě navštívit kamarádka, tak jsem udělala sladký dezertík...


2.5.2016
Konečně trochu počasí a čas, abych začala krotit plevel v zahradě a upravovat záhonky kolem domu. Tenhle starý kmen tam mám jako dekoraci.



3.5.2016
Jeli jsme s Nelou na pravidelnou prohlídku k doktorce a na zpáteční cestě usnula v autě. Nechali jsme ji spát a já využila chvíle a počasí a šla fotit překrásně rozkvetlou květnovou přírodu.


4.5.2016
Venku se počasí úplně pokazilo, je tma a prší, tak zkouším nové focení - krátký a dlouhý čas se stavivem a pokus o zachycení kapky v letu. Není to vůbec jednoduché...


5.5.2016
Domácí pohodička po ránu. My s Nelinkou koukáme na pohádky a vysavač sám luxuje. :)